Jak zjistit, v čem jsme jedineční a k čemu máme talent?

z6b67y-artist-brush-1425631.jpg Život je o mnoho příjemnější pokud se v něm věnujeme tomu co nás baví.
Baví nás věci, ke kterým máme přirozený talent a předpoklady.
Taková práce, činnost a tvorba nás naplňuje.
Pokud však tyto předpoklady neznáme, jak je můžeme objevit?

Talent je každému dán do vínku již od narození. Mnozí si jej uvědomují, jiní ho tuší, ostatní o něm neví.
Popíšu základní faktory, které mají na naši jedinečnost vliv.
 
1. Dětství

Každý z dospělých má za sebou období, ve kterém jasně věděl, co ke své spokojenosti potřebuje a co ho v tvořivosti naplňuje.
Tím obdobím je dětství.
Od narození do věku zhruba pěti let jdeme formou hry cíleně za tím, co cítíme a co chceme. Kolikrát až egoistickou cestou.
Později jsme již ovlivněni natolik výchovou rodičů, že začínáme přebírat jejich modely představ o tom, v čem bychom se měli uplatnit.
Zároveň na nás působí genové dispozice rodičů i výchova v úplné či neúplné rodině.

Zkusme se vrátit do raných dětských let a vzpomenout si:

Trávili jste raději čas v kolektivu nebo osamoceni?
To předurčuje vaši potřebu být individualistou nebo tzv. týmovým hráčem.

Hráli jste si spíše uvnitř nebo venku?
Zde můžete nalézt odpověď v jakém prostředí máte svůj předpoklad rozvíjet.

Jaký byl nejoblíbenější druh vašich her?
Charakter vašich her vám napoví, zda jste umělecky tvořiví, techničtěji založení nebo máte pečovatelské potřeby.

Byli jste více jste v kontaktu s přírodou a zvířaty nebo s domácím prostředím a neživými hračkami?
I zde můžete odtušit svůj okruh zájmu ve vztahu ke zvířatům nebo k jiné činnosti.

Jakými osobnostmi byli Vaši rodiče?
Převzali jste po nich nějaké dispozice?
Vyrůstali jste v úplné či neúplné rodině?


Pokud Vás vychovávala více matka, patrně budete empatičtější a váš talent bude spíše v uměleckých a humanitních směrech.
Pokud jste byli více pod vlivem otce, je pravděpodobnější, že jste praktičtější a vaše zaměření může být spíše v technických a řemeslných oblastech.

Jaká je vaše nejzapamatovatelnější vzpomínka z dětství?
Co si nejvíce z dětství vybavujeme, má zároveň pro nás velký význam a je v tom zároveň ukrytý odkaz vedoucí k naší jedinečnosti.


2. Škola


Druhým životním obdobím, ve kterém jsme silně formováni ve svém talentu, je doba školní výuky.
Bohužel školství nerespektovalo naši jedinečnost a učilo nás prostřednictvím jednotných výukových osnov. Tímto přístupem byla naše předurčenost mnohdy potlačena a my se tak stali dospělými, kteří více poslouchali jednotná nařízení a pravidla než své osobní ambice.
Chceme-li objevit své směrování, buďme z tohoto důvodu částečně skeptičtí k tomu, co nás učili ve škole. U některých mohla školní výuka vycházet vstříc jejich talentu, ale u mnoha jiných tomu bylo právě naopak. Zároveň každá zkušenost, s kterou jsme se v letech školní výuky i v letech dospělosti setkali, také souvisí s našimi dispozicemi.
Aby si každý z Vás mohl lépe najít spojitosti s jeho talentem v tom co prožil, Podělím se s vámi o svůj osobní příběh a věřím, že v něm naleznete mnoho podobností. Třeba vám pomůže lépe pochopit, jaká spojitost je mezi vaším talentem, a tím, co jste prožili.
 

Můj příběh


V pěti letech jsem měl potřebu opsat text z jedné obrázkové knihy. Vymýšlel jsem si různé příběhy a poté je i namlouval na kazetový přehrávač. Miloval jsem tvořivou hru Inspiro.
Na základní škole jsem vynikal více v individuálních dovednostech. Měl jsem zároveň výborný sloh i pravopis, na což si i po 20 letech vzpomněl náš třídní učitel byť oborem matematik.
Nastoupil jsem na gymnázium, ale učivo mě nebavilo a byl jsem i ve velkém rozporu s tzv. umělými autoritami z oblasti profesorů a učitelů.
Proto mě raději otec nechal po roce přihlásit na strojní průmyslovku, na obor strojírenské technologie. Přestože škola byla zaměřená technicky, opět jsem vynikal v humanitních vědách, zvláště ve slohu a psychologii. Dokonce jsem začal chodit do divadla poezie.
Po maturitě jsem ve strojírenství dělal jen velmi krátce. Poté jsem zkoušel mnoho oborů a zaměstnání a nemohl najít to, co by mě uspokojovalo.
Až ve věku 39 let jsem nalezl spojení talentu s prací, které se věnuji a která mě obrovsky naplňuje. Začal jsem se věnovat osobním konzultacím, ve kterých využívám poznatky ohledně různých manipulativních programů, osnov a naučených dogmat. Umožňuji tak lidem si je uvědomovat, vystoupit z jejich vlivu a uvědomit si svou jedinečnost a talent. Zároveň jsem postupně začal přednášet a zveřejňovat své články a básně. V neposlední řadě se věnuji amatérskému herectví.
Baví mě, co dělám. A přestože mi můj život mnohokrát kladl překážky v objevení mého talentu, našel jsem jeho stopy v mnoha oblastech ve své minulosti.
K tomu abychom svůpj talent mohli i prakticky realizovat, však nestačí jej jen objevit. Tématu, jak využít svůj talent, se budu věnovat v dalším článku.
 

Na závěr několik podnětů k zamyšlení


Dokážete jasně definovat svůj talent a svou jedinečnost?
Naplňuje vás práce či činnost, které se věnujete?
V případě alespoň jedné vaší negativní odpovědi věnujte své úsilí objevení svého potenciálu.
Život se tak v mnohém zkvalitní a váš vnitřní pocit štěstí a naplněnosti se znásobí.


zpět na všechny texty

Nahoru