Vězení jenž osvobozuje

nhphne-dog-prisoner-1485799-640x480.jpg Existuje možnost, při které nám vězení může poskytnout pocit svobody?
Musíme se nutně cítit v současném celospolečenském systému jako otroci a jeho oběti?


Říká se, že žena kroutí mužovým krkem nebo že za vším hledej ženu.
Ve skutečnosti se tu mluví o ženské představivosti a intuici, která umí vnímat a vidět různé skutečnosti v daleko širších souvislostech než racionální mužská mysl.
 
Současný celospolečenský systém
 
Společenský a politický systém, ve kterém dosud žijeme byl založen na mužském, patriarchálním principu.
Tento princip obecně manifestuje tvořivou energii v prostoru a čase. Čili je uskutečňován zhmotňováním našich myšlenek.
 
Jelikož ale nebyl dosud sloučen s bezhraničním ženským sjednocujícím principem, byl sám uvězněn v poutech tohoto času a prostoru. Nedokázal vidět za jeho zenit, za jeho hranice. Jinými slovy neviděl dlouhodobé důsledky svého konání, neviděl co může způsobit byť jediná zcestná myšlenka natož pak následné činy.
 
Ze strachu z bezhraničnosti nebo-li z anarchie proto právě tyto pravidla, zákony a hranice sám vytvářel. Bál se toho, že ztratí přehled nad něčím, co by překračovalo hranice jeho kontroly. Potřeboval se tak ochraňovat před rušivými vlivy okolí a proto hodnotil, bojoval, soudil, rozděloval a obhajoval různé názory a pravdy uvězněné v omezenosti jejich vlastních hranic.
 
V tomto nevědomém boji se sebou samotným používal strachu lidí k represím, k policejnímu, soudnímu a vězeňskému nátlaku.
 
Lidé tomuto strachu podléhali, jelikož sami soudili a bojovali se sebou samými. Proto byli oběťmi této systémové mašinérie.
 
Lidská společnost a každý její jedinec si tak mohli dostatečně prožít všechny životní zkušenosti, které byly řízeny ovládajícím strachem, programy, návody a zákony ega a systémových měřítek, norem a regulí.
 
Nově vznikající celospolečenský systém
 
Však i zde je stále platné : Za vším hledej onu ženu nebo-li všechno špatné se v dobré obrací.
 
Díky odžité nesvobodě v různých druzích diktátorských režimů, jsme našli opět cestu a víru v sobě. Začínáme se opět spoléhat pouze na sebe a to ne již pod vlivem strachu, ale při plném, sjednocujícím a spolupracujícím vědomí, které si již uvědomuje vesmírné děje a zákonitosti a propojenost celé společnosti.
 
Jsme více intuitivnějšími, vědomějšími a lidštějšími.
 
Uvolňujeme se postupně z nutnosti být společensky produktivní a užiteční. Naše zájmy a potřeby už jsme schopni vybírat a naplňovat svobodně a nikoliv pod vlivem nátlaků. Nejdůležitějším pro nás tak už není co děláme, ale jak se při dané činnosti cítíme.
 
Tím se zcela uvolňujeme ze soukolí systémových represí, které reagovali na naši vnitřní nespokojenost a vnitřní vězení. Proto jsme se nechali nutit dělat aktivity, které nám často nevyhovovaly. Právě proto na nás mohli fungovat systémové páky, které tohoto strachu vnitřního uvěznění používaly k zastrašování vězením vnějším.
 
Jsme-li svobodní v sobě, nebojujeme-li tak se sebou a s nikým, je nám blaženě ať se nacházíme kdekoliv a na jakoukoliv dobu.
 
Tak uvolňujeme vnitřní vězení a my se můžeme svobodně cítit i za iluzí mříží vnějších.
 
Proto již víme, že naše vnitřní svoboda je tím nejcennějším a již nepodléháme vlivům okolí, které nás ještě občas testuje, jak dalece si svoji svobodu už uvědomujeme, věříme v ni, věříme v sebe.
 
Můžeme tak využívat a používat „výdobytků“ tohoto systémového a civilizačního společenství, ovšem už ne jako jeho oběti.
 
Můžeme platit složenky, volit vládu nebo demonstrovat za lepší život, ale už pouze ze svobodné vůle a přítomného pocitu.
 
Stejně svobodně se můžeme rozhodnout ty samé složenky neplatit a všechny zákony porušovat ovšem s plným vědomím následných důsledků.
 
Dokážeme-li již přijmout všechny systémové nástroje sloužící k útlaku a ovládání, dokážeme již přijmout ztráty majetku, falešných prestiží, ohledů na názor ostatních, soudní a exekuční persekuce.
Přijmeme-li vězení samotné, v ten moment právě toto přijaté vězení nás osvobozuje, stáváme se skutečně svobodnými.
 
Zamyšlení
 
Které ovládací nástroje na vás mají největší vliv?
Co jste schopni obětovat za svůj vnitřní pocit svobody?
Domníváte se, že jste nešťastnější ve vězení vnitřním nebo v případném vězení vnějším?
Stojí skutečně svému největšímu strachu věnovat takovou pozornost?


zpět na všechny texty

Nahoru